Mapy korozních rychlostí

V rámci projektu FT5/076 byly pro patinující ocel vypočteny korozní rychlosti roční expozice (prvého roku expozice), tedy s dosazením t = 1 do rovnice znehodnocení. Mapa 1 a Mapa 3 uvádějí rozložení průměrných korozních úbytků při různých úrovní koncentrace oxidu siřičitého jako dominantní složky znečištění ovzduší v r. 2010 a 2001. Plošná distribuce korozního úbytku patinující oceli vypočtená pro dlouhodobé expozice 30, 50 a 100 let (s dosazením t = 30, 50 a 100) je uvedena jako Mapa 2.

V rámci projektu CK03000125 byla mapa průměrných ročních korozních úbytků aktualizována na základě environmentálních parametrů ČR v r. 2023. V mapě jsou uvedeny i stanovené korozní rychlosti z atmosférických korozních zkoušek. Z výsledků korozních zkoušek realizovaných na atmosférických stanicích i na mostních konstrukcích je stupeň korozní agresivity C2 s výjimkou ploch s vyšším korozním namáhání z konstrukčních nebo provozních důvodů, kde je stupeň korozní agresivity C3.

Dlouhodobá korozní rychlost patinujících ocelí je stejně jako ostatních kovů podle ČSN EN ISO 9224 Koroze kovů a slitin – Korozní agresivita atmosfér – Směrné hodnoty pro stupně korozní agresivity daná rovnicí


D=rcorrtb

kde je
t   doba expozice v rocích
rcorr stanovená korozní rychlost po prvním roce v g/(m2) nebo μm podle ISO 9223
b  exponent časové závislosti specifický pro kombinaci kov-prostředí, obvykle menší než 1, v případě patinujících ocelí je 0,41 pro Atmofix a 0,33 pro Corten A (viz Výzkumná zpráva 2022).


Podle tohoto modelu ale byly vypočtené dlouhodobé korozní úbytky patinujících ocelí exponovaných na atmosférických stanicích výrazně vyšší než skutečné korozní úbytky při použití odvozených (vypočtených) ročních korozních úbytků. Na základě tohoto modelu byla vytvořena i mapa dlouhodobých korozních rychlostí s doplněným verifikačních hodnot.

Mapy jsou tzv. pozaďové, pro podmínky otevřené atmosféry a nepostihují specifická provozní znečištění jednotlivých lokalit, resp. mostních konstrukcí (bez vlivu depozice chloridů). V případě, že je v dané lokalitě zdroj, resp. více zdrojů průmyslového znečištění je nutné korozní agresivitu lokality a korozní úbytky patinujících ocelí hodnotit na základě podrobného posouzení lokální situace.

Mapy ČR

Korozní úbytky patinující oceli po prvním roce expozice - přímo smáčené plochy ocelových konstrukcí
(úroveň znečištění SO2 v r. 2023)

Dlouhodobé korozní úbytky patinující oceli - přímo smáčené plochy ocelových konstrukcí
(úroveň znečištění SO2 v r. 2023)

Mapy Evropy

V r. 2024 byly vypracovány mapy Evropy pro roční korozní rychlosti patinující ocele – aktuální model a predikční model ročních korozních rychlostí oceli pro rok 2040 na základě aktuálního modelu korozních rychlostí. Z modelu je patrné, že i v budoucnosti bude docházet k mírnému snížení korozních rychlostí.

aktuální model

model 2040


Model korozního namáhání mostní konstrukce

Většina mostních konstrukcí z patinující oceli v ČR je v provedení s vrchní mostovkou. Nosná oceloví konstrukce je pak částečně chráněna před přímým působením atmosférických podmínek, srážek, a i depozice chloride, pokud most nepřekračuje pozemní komunikaci.

Model korozního namáhání pro takové mostní konstrukce vychází z korozní agresivity pozadí (Cb) – viz mapy korozních rychlostí. Pro konkrétní typ mostní konstrukce je nutné zvážit typ překonávané překážky a vlastní provoz na mostní konstrukci:

  • přírodní překážka, železniční trať – žádný zdroj chloridů, C ~ Cb – 1
  • pozemní komunikace s minimální intenzitou dopravy (např. obslužná komunikace) nebo mostní konstrukce vysoko nad pozemní komunikací, C = Cb
  • pozemní komunikace s vysokou intenzitou dopravy, konstrukce umístěna nízko nad pozemní komunikací, tzv. tunelový efekt, C ~ Cb + 1